Hodí se linuxové systémy pro běžné denní použití na osobních počítačích? Jaká můžeme mít očekávání a jaké důsledky použití Linuxu má.
Mít Linux na osobním počítači pořád ještě není příliš obvyklé. Přitom současný linuxový desktop v řadě věcí převyšuji Windows. A tak vyvstává pár otázek:
Má při současné dominanci Windows vůbec smysl používat Linux*)?
Na tuto otázku si každý musí odpovědět sám. Ale myslím, že to má smysl. Důvodem toho, proč považuji Linux za atraktivní je právě ta šílená a nebezpečná dominance Windows. Ta dominance se totiž podobá monokultuře – se všemi negativy, tedy především citlivost na problémy. Však se také podívejme na současný svět počítačových breberek: Pro Windows, pro Windows a … tak pořád dále. To není tím, že by Windows byly o tolik horší, než (právě) Linux, ale pouze tou dominancí a tedy univerzální napadnutelností monokultury.
Ono také advokáti Windows říkají, že kdyby byl Linux tak rozšířený, jako Windows, bude na něm také tolik virů. Ale to je a není pravda. Pokud by tedy vzniknul jeden jediný Linux (například jasná dominance Ubuntu), potom bych se takového scénáře obával, bez ohledu na snadnější kontrolu zdrojáků Linuxu a jeho aplikací. Ale právě „roztříštěnost“ světa Linuxu (spíše OpenSource) je to, co představuje hlavní plus a dává v budoucnu šanci zbavit se problémů s viry, trojany a spamem.
Kromě toho jsou i další výhody. Případná nulová cena je poměrně nepodstatná, za podstatně důležitější považuji filozofii autorských práv. Jde o to, že licence GPL použitá pro Linux a velkou část dalšího software linuxových distribucí je nejlepší zárukou nezneužitelnosti a dostupnosti, zároveň nehází klacky pod nohy uživatele a zaručuje čitelnost digitálních dat. Toto sice vypadá trochu jako fráze, ale s odstupem času jako počítačový profesionál to považuji za největší plus světa OpenSource. Přirovnáním může být vynález kola: Nikomu neplatíme za používání nejrůznějších kol žádné poplatky a nejsme žádným způsobem vázáni ve vývoji nových řešení kol a jejich optimalizaci. Současný ClosedSource počítačový svět fakticky za používání kola často platit chce, což ještě není hrůza, ale znemožňuje mi vyrobit si nějaké další kolo – to problém je. A ještě častěji znemožňuje, abych nad tím kolem jakkoliv hloubal – a to už je přímo proti přírodě.
Takže doporučuji: Nasaďte Linux na své osobní počítače, odměnou Vám bude to, že se počítače nebudou zpomalovat, protože je obsluhuje někdo jiný a Internet Vám bude chodit rychleji a stabilněji. Kromě toho máte záruku, že budete schopni svoje data otevřít i v budoucnu bez nějakých pitomých omezení a budete mít v budoucnu dostupné i nové verze programů.
Jak se mi, jako uživateli Linuxu změní možnosti a jak se já, jako až dosud windowsovský uživatel, musím změnit?
Současné pracovní prostředí v Linuxu je velmi kvalitní a snadno konfigurovatelné. Takže ta konfigurovatelnost znamená třeba to, že si svůj desktop mohu nastavit tak, aby se choval stejně, jako Windows. Fakt je ten, že současné Windows z hlediska ovladatelnosti na tom jsou dost bídně a myslím, že je škoda moderní desktop takto degradovat. Na druhé straně „širé možnosti konfigurace“ znamenají také doporučení k zodpovědnějšímu přístupu – protože ač systém je velmi stabilní, uživatel si může pracovní prostředí totálně zlikvidovat. Řešení je sice jednoduché, ale nepříjemné: přejmenovat, v krajním případě smazat adresář ~/.kde4. V případě mazání je ovšem vhodné si uvědomit, že může obsahovat důležitá data.
Samozřejmě, Linux není Windows, to uživatel zjistí dost rychle. Zásadní problém je v tom, že v Linuxu nefunguje spousta návyků z Windows, především takových, kterými vlastně „přečůráváme“ Windows. Oproti tomu je svět Linuxu velice exaktní. Zjednodušeně doporučuji si vtlouci do hlavy, že pokud něco nefunguje, je chyba mezi židlí a klávesnicí. Přiznávám, že to je nepříliš povzbudivé**), je to však užitečné pro vlastní růst. Nakonec toho totiž o Linuxu nemusíte vědět až tak moc, stačí si pamatovat, kde případnou pomoc najdete, nebo se doptáte:
Jak je to s počítačovými hrami na Linuxu?
Výborně ;-). Na Linuxu je množství her … které ovšem nedosahují úrovně her pro Windows, nebo herní konzole, byť poslední dobou se to mění. „Parní stroj“: www.valvesoftware.com již na Linuxu šlape a hry přibývají. Kromě toho množství her se dá spustit skrz Wine, nebo Cedegu, chce si to s tím trochu vyhrát … a to je zase právě ta veliká výhoda, ono pařit setrvale gamesy zrovna moc intelekt nerozvíjí, zatímco rozjetí nějaké hry na wine už si žádá obstojnou dávku vůle a intelektu. Jako trénink je to vynikající. Když jsem nasadil doma Linux, změnil se zájem dětí – od prostého hraní her k poznávání počítače a i programování. A proto doporučuji nasadit Linux i zavilým gamesákům, aby přišli na jiné myšlenky a rozšírili si obzory.
Jaké programy mám na Linuxu k dispozici?
Pro Linux je k dispozici obrovská spousta programů. Například základní repozitář pro OpenSUSE (OSS) ve verzi pro procesor i586 a bez zdrojáků má cca 9GB a celkem 6000 balíčků. Dalším známým všeobecným repozitářem je Packman, který má cca 10 GB a 5000 balíčků. Kromě toho je zde spousta menších a malých specializovaných repozitářů, takže se bát nemusíte, je toho obrovská kupa. Vlastně jedním z problémů uživatelů Windows je pochopit, že programy se instalují z repozitářů a jen zcela výjimečně jinak. Pro Windowsácké uživatele je také dost nezvyklé, že po instalaci systému máte PC nacpané užitečnými programy v aktuálních verzích, které již nemusíte po všech čertech honit.
Především: Linux je záležitost Internetu, takže pokud jde o nejrůznější komunikační programy, je myslím nabídka na Linuxu širší, než na Windows. Webové prohlížeče – s pochopitelnou výjimkou Internet Exploreru na Linuxu nativně jede vše, co existuje (snad i dětská tříkolka) – připomenu můj oblíbený Konqueror a dále Firefox, Operu, ReKonq a třeba textové links a lynx. Samozřejmostí jsou různí poštovní klienti i spousta vykecávátek, v KDE například integrované do Kontactu.
Co se týče kancelářských aplikací, … no tady jsem měl zprávu, že ve wine jede bez problémů, ale poslední dobou jsem při pokusech neuspěl. Ale vlastně uspěl: Současný LibreOffice silně dotáhl ve svojí funkčnosti a co se týče ergonomie a vůbec už nemluvě o kvalitě výstupu …
V LibreOffice například, lépe, než v Excelu, jede taková šílenost, jako je Národní kalkulační nástroj, tabulková aplikace vytvořená za účelem zpracování Průkazu energetické náročnosti budov.
A také formát OpenDocument použitý v LibreOffice/OpenOffice je daleko méně problémový, než OOXML použitý u Microsoft Office. OOXML se vlastně ve své realizaci dlouho odchyloval od skutečné implementace a teprve poslední verze MS Office prý jsou schopné pracovat s verzí „Strict“. Jednodušší specifikace vede k kvalitnějšímu výstupu, byť zde mám soukromou poznámkuy: Většina problémů s „kompatibilitou“ mezi MS Office a LibreOffice jdou na triko otřesného způsobu práce většiny uživatelů. A MS Office právě těmto uživatelům vychází hodně vstříc …
Po dlouhé době v tomto ringu dozrává i další kůň: Calligra, dříve KOffice. Bitmapový editor KRita je sice ranný, ale velmi nadějný vyzývatel osvědčeného Photoshopu. Kromě jiného umí i CMYK. Words je konečně použitelný, navíc by mohl být pro uživatele MS Office zajímavý i podobným uživatelským rozhraním, ačkoliv OpenOffice a LibreOffice již mají podobnou možnost také.
Častá je na PC práce s grafikou. Bitmapový editor reprezentuje především i na Windows známý GIMP, nově mu začíná sekundovat KRita z balíku Calligra, která jednak používá grafické rozhraní podobné Photoshopu, jednak umí pracovat s barevným prostorem CMYK. V oblasti vektorové grafiky to jsou vedle nástrojů pro pořádné chlapy (TEX &spol ;-) ) editory Inkscape a jednodušší Karbon z balíku KOffice. Počítačovou sazbu samozřejmě reprezentuje TEX – ale ten je jen pro otrlé, ostatní se mohou podívat na Scribus, který je sice dosti mladý, ale začíná dozrávat (tedy už nepadá a na menší práce tak do 20 stran je použitelný velmi dobře). Scribus navíc lze použít jako obstojný vektorový editor.
Co bych ještě mohl připomenout? Multimediální programy – je jich spousta, jejich problémem je nejčastěji absence licenčně problémových kodeků (viz výše), ty však lze snadno instalovat pomocí repozitářů, pro OpenSUSE viz také na tomto webu. Zajímavý je balík KDEEdu – výukové aplikace – m.j. Mendělejevova periodická tabulka prvků a hezké planetárium. Měl bych připomenout i kreslítka grafů, takovým profíkem je R (zase spíše pro chlapy), pro ty, kteří mají méně ambicí je například Kmplot. Ale to už vyloženě plácám, tak končím.
Poznámky: *) Píši o Linuxu, myslím však obecně tzv. OpenSource systémy, tedy také BSD apod. A nejen systémy, ale i aplikace. Ale toto je článek pro tzv. BFU (běžný Franta uživatel…) – a tak pro jednoduchost raději píši univerzálně o Linuxu.
**) Konfuciovo pořekadlo: Dobrý lék chutná hořce, dobrá rada drásá uši.